Aktuality IPSL
Píše Kateřina Smyčková (19. 3. 2025)
Nový příspěvek E*fora je věnován knize Bořka Neškudly Česká knižní kultura na cestě od rukopisu ke knihtisku; mimo jiné tu stojí: „Dokonale prokreslenému obrazu počátků českého knihtisku tak myslím chybí jen dvě zásadní věci: větší zohlednění filologických disciplín a alespoň minimální přesah nad zvolený časový úsek. Neškudla sice věnuje pozornost i literárněhistorickým otázkám (kapitola 3), nicméně se s mírnou nadsázkou zdá, že posledním bohemistou, jehož práce stojí za citování, byl Jaroslav Kolár.“
Milan Hlavačka píše o agrárním hnutí českých Němců (12. 3. 2025)
Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora je věnován publikaci Za německou hroudu a zrno. Agrární hnutí Němců v českých zemích období habsburské monarchie. Od hospodářských společností, odborných i politických spolků a exkluzivních politických reprezentací k agrárnímu stranictví (1848–1918), kterou vydali Eduard Kubů, Jiří Šouša a Barbora Štolleová v roce 2023 v Pelhřimově. „S německým agrárním hnutím v Čechách je to podle mne tak jako s životem statkáře, politika a poslance Franze Křepka (narozen v roce 1855 v Nieder Nösel/Dolní Nezly, zemřel tragicky v roce 1936 v Rörsdorf/Svor). Jako kdyby Franz Křepek ztělesňoval sílu, slabiny a i rychlý zánik německého agrarismu. I on hledal dlouho a postupně svoje místo na politické mapě Čech a Předlitavska a prošel několika stranami a poslaneckými kluby, a když konečně své místo v tomto politickém labyrintu našel v Deutsche Agrarpartei in Böhmen, jeho dosavadní státoprávní svět se v důsledku výsledků první světové války totálně rozpadl a on musel hledat dál v československých republikánských politických vodách a opět, když svoje místo i zde našel (byl poslancem Národního shromáždění, starostou Litoměřic a přátelil se Tomášem G. Masarykem), byl svými zradikalizovanými krajany s největší pravděpodobností při osamělém lovu u zříceniny hradu Milštejna vlastní zbraní zlikvidován za to, že Bund der Landwirte nechtěl převést pod Heinleinův prapor. Němečtí rolníci nejen v Čechách tak ztratili důvěryhodnou politickou oporu a posléze i svoji budoucnost.“
Jan Klaus píše o knize Nezval. Básník a jeho syn (6. 3. 2025)
Nový příspěvek E*fora je věnován knize Krystyny Wanatowiczové Nezval. Básník a jeho syn (Praha: Kodudek, 2024). „Kniha je určena širší čtenářské veřejnosti, a to i navzdory 1633 poznámkám umístěným v jejím závěru, desetistránkovému seznamu zdrojů či jmennému rejstříku. Že její ráz bude spíše populárně-naučný, napoví již první stránky knihy. Otevírá ji pasáž, v níž Nezvalova milenka Olga Jungová drží zkrvavenou hlavu umírajícího šestnáctiletého syna Roberta, který spáchal sebevraždu skokem z okna jejich vinohradského bytu. Lze tak mluvit o prolepsi v takřka beletrizovaném vyprávění, které se bude víceméně chronologicky věnovat životu Vítězslava Nezvala a po jeho smrti i jeho syna Roberta. Příznačná je také snaha přiblížit čtenáři co nejživěji atmosféru dnů, které představovaly zlomové momenty ať už pro ‚malou‘ historii básníka a jeho syna, či ‚velkou‘ historii národa za jejich života, uváděním údajů o počasí, titulků v novinách či názvů pořadů v hlavním vysílacím čase rozhlasu a televize.“
Petr Brod píše o Jiřím Goldschmídovi (27. 2. 2025)
Nejnovější příspěvek česko-německého E*fora se zabývá Vzpomínkami novináře Jiřího Goldschmída, které k vydání připravil Tomáš Rataj a vydal v nakladatelství Scriptorium v roce 2022. „Autor zemřel v roce 2004 a jeho rodina se až po delší době rozhodla rukopis jeho vzpomínek vydat knižně. Materiál doplnila o verše a črty z jeho pozůstalosti a o řadu dokumentů a fotografií a předala vše do rukou historika a archiváře Tomáše Rataje. Ten se postaral o zveřejnění a je třeba říci, že málokterá kniha tohoto druhu, která vyjde na českém trhu, najde tak znalého, pečlivého a důkladného editora. Kromě poznámkového aparátu, v němž doplňuje, případně opravuje, některé údaje v původním textu, opatřil Rataj publikaci několika obvyklými doplňky, jako jsou rejstříky a bibliografie.“
Erich Heller napsal o filmu Svět patří nám (7. 2. 2025)
Nový příspěvek E*fora přináší text, jímž Erich Heller v září 1937 v pražské socialistické revui Der Kampf reflektoval film Martina Friče Svět patří nám.
